Review - Hostitel

Autor - Stephenie Mayer

Název - Hostitel

Rok - 2011

Počet stran - 552

Anotace:

Hodnocení: 5/5

Melanie Stryderová se odmítá vzdát. Náš svět napadl neviditelný nepřítel. Lidé se pro tyto mimozemšťany mění na pouhé hostitelské tělo; jejich mozek ovládne vetřelec, ale tělo zůstává netknuté a zdánlivě beze změny pokračuje v předchozím životě. Obětí mimozemšťanů se rychle stane drtivá většina lidstva. Když vetřelci dopadnou i Melanii, jednu z hrstky přežívajících „divokých“ lidí, dívka vůbec nepochybuje, že nastal její konec. „Poutnice“ - její vetřelecká „duše“ - která teď ovládla Melaniino tělo, dostala předem varování před problémy existence v člověku: změť pronikavých emocí, příliš mnoho smyslů, vypjatě živé vzpomínky. S jednou potíží však Poutnice nepočítá: předchozí obyvatelka těla se odmítá vzdát vlády nad svou myslí, i když tělo jí už nepatří. Poutnice bádá v Melaniiných myšlenkách a doufá, že objeví příčinu nezdolného lidského vzdoru. Místo toho Melanie naopk zaplní mysl Poutnice vzpomínkami a podobou milovaného muže – Jareda, který se dosud někde skrývá před vetřelci. A jelikož Poutnice se nemůže oddělit od Melaniiny tělesné touhy, sama začne prahnout po muži, jehož má odhalit. Když vnější okolnosti přinutí Poutnici a Melanii, aby uzavřely nedobrovolné spojenectví, vydají se spolu na nebezpečnou a nejistou pouť za mužem, kterého obě milují. Stephenie Meyerová patří k nejzajímavějším autorům současnosti. Ve svém Hostiteli nám předkládá strhující a nezapomenutelné dílo o vytrvalosti lásky a o samotné podstatě toho, co člověka dělá člověkem. 

Reakce po dočtení:  Nádherný příběh...

Představte si, že jednoho dne zjistíte, že ve vesmíru nejsme sami. Nemůžete tomu uvěřit a říkáte si, že to není možné? Že to nemůže být pravda. Nakonec přece jen uvěříte, jenže to už je na všechno pozdě...

Poster k filmu

Mimozemšťané? Je to vůbec možné aby, žil někdo jiný než mi. Bohužel ano! Pro lidstvo už je nejspíše všechno ztraceno. Duše, které se rozhodly obsadit naši nádhernou, ale přesto krutou planetu, se snaží ze Země utvořit lepší místo. Někdo by mohl říci i ráj. Z ulic vymizelo násilí, všichni jsou mírumilovní a všude panuje klid. Ale za jakou cenu? Naše vědomí a rozum jsou potlačovány hostitely onoho druhu. Ztratili jsem nadvládu nad svými těly a možnost rozhodovat sami za sebe, nám byla odepřena.

 

Ale občas se najde někdo kdo svému hostitely odolá, někdo silný a odhodlaný žít. Melanie, žila na útěku několik let. Dařilo se jí skrývat před Dušemi a proto mohla žít sice drsný, ale svobodný život. Bohužel jednoho dne se jí stalo to co skoro všemi obyvatelům této planety. Její tělo už nepatřilo jí. Když do mladé dívky vložili Duši, jménem Poutnice, nemohla uvěřit tomu, že v Melaninim těle nejsou pouze její vzpomínky, ale i ona sama. Melanie se hodlala vzdát svého života a proto tvrdě bojuje... a nakonec zjistí, že ne všechny Duše jsou takové jaké se zdají. Některé dokážou milovat i člověka.

Už asi ani nemusím říkat, že tato kniha oplývá nejen originalitou, ale i napětím a všechnou tou omáčkou okolo. Když to vezmu kolem a kolem v knize té přímé "akce" zrovna moc není a celkem by se vám mohlo zdát, že v pětistech stránkách jste se toho moc nedozvěděli, ale i přesto se do téhle knihy zamilujete. Nejenom ty veškeré emoce ve vás probudí všechny stránky vašeho já, ale někdo se i po přečtení této knihy zamyslím sám nad sebou.

Tento příběh mě naprosto pohltil. Ať si kdo chce co říká, ale Stephenie Mayerová se opravdu ukázala. Jestli se někomu z vás nelíbila sága Stmívání a přišlo vám to jako moc velká slaďárna,  tahle knížka se vám bude rozhodně líbit. Já hltala každou stránku jedním dechem. Četla jsem tak usilovně, že mi stránky ubíhali mezi prsty ani jsem si neuvědomovala jak. Vážně, byla jsem na dvěstěosmdesáté stránce a když jsem koukla znovu byla jsem už na třistapadesáté, což se mi zase tak často nestává ;).

Co se mi na knížce taky hrozně líbilo bylo to, jak byli popisovány světy a planety našeho vesmíru. Například Planeta Květin, kde Květiny myslí a živý se slunečními paprsky nebo Planeta Medvědů, na které Medvědi stavěli obří města z ledu a vyřezávali je svými tlapami a bojovali proto Ohromným a zlý Drápatcům, kteří se je snažili zabít. Takové pěkné procvičení vlastní fantazie...

Jsem taky hrozně zvědavá na film. Jestli se režiséři budou knihy držet, myslím, že se máme opravu na co těšit. Ovšem se taky trochu bojím, že budu zklamaná, protože moje představivost nedostane to co chce :).

Knížku už nijak jinak hodnotit vážně nemůžu, protože moje svědomí by mi to dalo pěkně sežrat. Proto neváhejte a kdo knihu ještě nečetl koukejte to sakramanecky rychle napravit :D

Trailer k filmu...

RC Review - Eragon

Autor - Christopher Paolini 

Název - Eragon

Díl - 1

Rok - 2004

Počet stran - 477

Hodnocení: 4 / 5

Anotace:

Jeden chlapec, jeden drak, svět dobrodružství. Fantasy bestseller Eragon z pera patnáctiletého Christophera Paoliniho, který nadchl miliony čtenářů po celém světě. Vypráví příběh chudého farmářského chlapce, který najde v Dračích horách modrý kámen, z něhož se vyklube dračí mládě - Safira. Spolu se vydají na nebezpečnou cestu královstvím ovládaným králem, jehož zlo nezná mezí. Dokáže Eragon naplnit své předurčení a převzít břímě legendárních Dračích jezdců? Osud království možná leží v jeho rukou ... První díl tetralogie Odkaz Dračích jezdců.

Moje reakce po dočtení: Miluju draky...

Nový svět, nová legenda, nový život... To všechno se událo tak rychle. Z mladého, bezstarostného farmáře se stal Jezdec. Eragonovi se mění celý život...

Nedaleko městečka Carvahall žije chlapec jménem Eragon. Chlapec zcela obyčejný... až do chvíle, kdy objeví kámen. Kámen tak čarovný, že ho nemohl stvořit člověk. A kdyby to byl jen kámen, Eragon by nikdy nezjistil co ho vlastně v životě potká. Možná by se rozhodl nikdy ten kámen neobjevit...

Když Eragon zjistí, že to co objevil není tím čím se zdá, je už pozdě. Dračí vejce, které čekalo mnoho let, se nyní vylíhlo a Eragon se má stát jeho patronem, Jezdcem. Čeká ho veliký úkol a dlouhá cesta, která mu přinese mnoho útrap. Ocitá se ve válce mezi Královstvím a těmi pár volnými, kteří ještě vzdorují. Vardeny, Trpaslíky a Elfi. Zvěsti o něm a jeho drakovi se nesou celou zemí rychle, proto je Eragon v obrovském nebezpečí a musí opustit svoje rodné údolí Palancar, aby ochránit ty co miluje, i když už je možná pozdě. 

Zrůdnému králi Galbatorixi, se nelíbí přítomnost dalšího dračího Jezdce. Proto nechá pronásledovat Eragona mnoha svými ohavnými spojenci. S obrovským úsilím se přesto Eragonovi daří všem nástrahám unikat. Nebýt ovšem jeho draka nemusel by se dočkat dalšího úsvitu.

Draci. Mýtická stvoření. Ach jak já je miluju. Hned po tygrech jsou to moje nejoblíbenější "zvířata". Popravdě řečeno je Eragon asi první knížka, kterou jsem četla, kde se draci vyskytovali ve velké míře. Upřímně si ani teď nemůžu vzpomenou na nějakou další o které bych vůbec věděla. Eragon byl asi také jednou z mých prvních klasických fantasy. Většinu knih, které jsem četla byli buď distopie nebo young adult. Určitě to byla příjemná změna ocitnout se v jiném světě a nechat se ovládnout mocnými kouzly. Trochu mě mrzí, že jsem knihu měla zkreslenou díky filmu, ale když jsem se dostala asi tak do půlky a zjistila, že knížka je o úplně něčem jiném už jsem to skoro nevnímala. Také jsem byla ráda, že jsem se o postavách v knize dozvěděla víc, protože z filmu byl člověk celkem nabuzený, ale skutek utek.


Umět si vymyslet celý svět a zemi je velice náročný úkol, ale Christopher si s tím opravdu bravurně poradil. Mnohokrát jsem musela knížkou listovat abych se v mapce trošičku zorientovala a v některých pasážích moje představivost dostala opravdu hodně zabrat. Například když jsem si představovala Tronjheim a Farthen Dur měla jsem někdy problém zorientovat se jak jsou tato místa propojená, ale nakonec jsem se stím nějak poprala.

První díl se mi moc líbil. Přesto dávám Eragonovi hodnocení jenom čtyři a půl. Myslím, že tento první díl byl moc pěkný rozjezd a proto si musím nechat malinkou rezervu na další díly ;)

Velice bych tímto chtěla poděkovat nakladatelství Fragment, za poskytnutí recenzního výtisku.
Knihu si můžete objednat zde.

Kronika prokletých zaklínačů

Máme tu další filmové zpracování a to série Kronik prokletých zaklínačů. Jistě už jste někde slyšeli alespoň nějaké ty informace a já se vám je budu snažit doplnit. 

Natáčení probíhá už skoro dva měsíce a prvního dílu se dočkáme již příští rok. Premiéra Nádherných bytostí je naplánovaná na 15. února 2013.  Režisér, který za tento první díl bude získávat ovace (když se tedy film povede) je americký režisér Richard LaGravenese, který například natočil romantický film PS. Miluji tě.

S výběrem herců moc spokojená nejsem. Herci s vedlejšími rolemi se mi docela k postavám hodí, ale ty hlavní jsem si představovala úplně jinak. Navíc někteří herci mi přijdou na své role staří. Například herec, který hraje Ethana vypadá tak na dvacet tři let a netuším jak z něj chtějí udělat sedmnáctiletého kluka. Herečka, která hraje Lenu se mi zdá jako celkem dobrá volba. Neznámí obličej, celkem mladá, ale bude si muset změnit trošičku barvičku vlasů. Ale od čeho jsou barvy na vlasy že?

Etahn Wate

Alden Ehrenreich 

Lena Duchanesseová

Alice Englert

Link

Thomas Mann

Ridley Duchanessová

Emmy Rossum

Amma

Viola Davis

Macon Ravenwood

Jeremy Irons

Larkin

Kyle Gallner

Paní Lincolnová

Emma Thompson

Lila Watová

Andrea Frankle

Mitchell Wate

J.D. Evermore

Co na to říkáte vy? Já osobně jsem spokojená tak s Ammou, Paní Linkovou a asi Linkem, ikdyž jsem si ho představovala jako trochu většího drsňáka :D. Co se například týče Ridley, Emma Rossum mi přijde taková moc jemňoučká na mrchu, ale třeba to růžový vlasy a lízátko zpraví ;).

Až narazím na další informace nebo třeba na fotky z natáčením určitě se s vámi podělím. Mějte se krásně 

Vyhodnocení ankety

Další anketa byla na téma: JAKÝ TYP KNÍŽKY MÁTE RADĚJI?

Jak jste odpovídali:

Hardcory jednoznačně vedou, ale ze začátku to bylo fifty fifty. Já osobně mám asi radši tvrdou vazbu, ale paperbackem také nepohrdnu. Obě vazby mají své kouzlo...

Review - Nádherná zmatek

Autor - Garciová K., Stohlová M.

Název - Kronika prokletých zaklínačů: Nádherný zmatek

Díl - 3

Roky - 2012

Počet stránek - 496

Recenzi na první díl naleznete ZDE.

Recenzi na druhý díl naleznete ZDE.

Hodnocení: 4/5

Anotace:

Ethan Wate si myslel, že si už zvykl na podivné, nemožné události, které se poslední dobou dějí v jeho rodném Gatlinu, jižanském zapadákově. Jenže teď, když se Ethan a Lena vrátili domů, slova podivné a nemožné získala úplně nový význam. Gatlin sužují záplavy kobylek, rekordní horka a pustošivé bouře, zatímco se Ethan s Lenou snaží pochopit důsledky Lenina zásadního rozhodnutí. A s ubíhajícím časem začíná být jasná jediná otázka: Co – nebo koho – je třeba obětovat pro záchranu Gatlinu?

Moje reakce po dočtení knížky: Zaklínači frčí čím dál víc...

Sedmnáctý měsíc skončil. Rovnováha byla narušena. Ovlivní to svět Zaklínačů i Smrtelníků. Musí být nastolen nový Řád. Ale kdo ho nastaví? Světlo nebo Tma. Osmnáctý měsíc se blíží a svět už nikdy nebude takový jako dřív...

Lena se musela vyžádat sama a to mělo své následky. Svět se tím od základů změnil. Gatlin sužuje sucho, nenažrané kobylky ničí úrodu a tornáda jsou tu na denním pořádku. Ani zaklínačský svět nezůstal nedotčen. Na Ravenwoodu je všechno vzhůru nohama. Celá rodina se bojí. Mají strach používat svoje schopnosti, protože začínají být nevyzpytatelné. I Lena se bojí. Nezná meze svých schopností a bojí se aby nezničila svět. 

Ethan se vzpamatovává ze záchrany Leny a rozštěpení Sedmnáctého měsíce. Netuší co je čeká a ikdyby to věděl, nic by s tím nedovedl udělat. Ale není sám kdo se snaží uvést věci zpět do pořádku. Amma (jeho hospodyně) je ponořena do svého věšteckého světa a snaží se přechytračit osud. Nikdo neví co se má stát ani co se stane, ale všichni vědí, že to nebude nic hezkého. Temná strana se nevzdává. Chce si podmanit svět a nenechá ho bez úhony. Snaží se na život smrtelníků seslat zlo a démonům, které seslal na Gatlin Lenin prapradědeček, se to velice daří.

Na tomto třetím dílo se mi líbilo, že se zde více projevila osobnost postav. Celý příběh jste se po kouskách zjišťovali nové a nové útržky ze života Smrtelníků i Zaklínačů. Moje oblíbená postava, Link, samozřejmě nezklamal. Když se z něj stal čtvrtinový Inkubus (jak Ethan s oblibou říká Linkubus), se za ním točí spousta holek a Ridley (Lenina sestřenka) na ně dosti žárlí. Přestože už není Siréna, ale pouze smrtelnice, nehodlá se tohoto života vzdát. 

Možná se to bude zdát zvláštní, ale zalíbila se mi jedna záporná postava z minulého dílu. Johny Breed. V tomto díle se ukazuje v cela novém světle. Všechno není vždy tak jak se zdá.

Mojí jedinou výtkou (možná si někdo pamatuje, že jsem to zmínila i u minulých dílů) je to, že se mi nelíbili až moc podezřelé náhody a trochu nevysvětlitelné věci. U některých scén se mi zdálo, že nebylo přesně vysvětleno, kdo se kde vzat a jakto, že se to tak stalo.Možná to tak bylo udělané úmyslně, ale mě to občas trochu vadilo. Přišlo mi, že to je asi tím, že knihu psali dvě spisovatelky. Jako by se občas zapomněli dohodnout, která co napíše ;).

Musím se přiznat, že tato recenze psala hodně těžko. I když měla knížka skoro pětset stránek. Vůbec jsem nevěděla co přesně do recenze napsat. Většinou mám aspoň trošičku představu o čem budu psát, ale tady jsem měla vygumováno. No, ale nějak jsem to sesumírovala ;).

Přestože tento díl hodnotím stejně jako dva předchozí díly, musím říci, že třetí díl byl zatím nejlepší. Asi to bylo tím, že se skoro pořád něco dělo a nebylo to jen o vodění za ručičku a tak. I když sem tam se něco takového objevilo, ale všeho tam bylo tak akorát a já jsem si tento díl celkem užila.

Some pictures...

Měsíc... i v temnotě nám ukazuje světlo.

Šeptání snů - 2

Tak a máme tu další příspěvek do této rubriky.

Tento sen se mi zdál ze čtvrtka na pátek, zrovna na vysvědčení...

Probudila jsem se uprostřed obrovské místnosti. Všude byli trosky a jen pár živých duší. Měla jsem divný pocit deja vu. Přišlo mi, že tohle už se jednou stalo. Ohlédla jsem se za sebe a viděla mezi troskami nějaké lidi. Chtěla jsem jim pomoct, ale najednou se začala bortit zeď. V puklině se objevili obrovští dinosauři. Blížili se a všichni jsme běželi k vysokým žebřinám abychom si zachráli...


Zazvonil mi budík, ale znovu jsem usnula...

Znova jsem se ocitla uprostřed místnosti, ale zbylo tu jen málo přeživších, kteří se s pochodněmi vlekli někam pryč. Křičela jsem na ně ať na mě počkají a věděla, že mezi nimi je moje láska...


Podruhé mi zazvonil budík, ale já chtěla vědět jak vše dopadne...


Před očima se mi zjevila kniha. Kniha, která asi měla být pokračováním mého životního neštěstí. Seděla jsem ve vlaku a jela domů, i když jsem nevěděla kde to je. Šla jsem po travnaté cestě a doprovázel mě pes mého milovaného přítele, kterého jsem nejspíš ztratila navždy. Najednou jsem slyšela skřípání brzd. Chvíli jsem jen tak nečině stála a po chvíli si uvědomila co se nejspíše stalo. Běžela jsem co nejrychleji abych neztratila to jediné, co mi v  životě zbylo. Nikde jsem pejska nenašla...  

Ani nevíte, jak mi po tomhle snu bylo. Cítila jsem se hrozně zničeně a sama. Dokonce sem bylo hrozně vyčerpaná, i když teoreticky nebylo z čeho. Přišlo mi, že ten sen trval věčně. Většinou mi přijde, že sen netrvá ani pět minut, ale tenhle sen byl nekoneční...

Výklad snáře:

trosky viděti - zarmoucenost, truchlivost

bortící se zeď – máš skrytého nepřítele vedle tebe, kterého odhalíš

dinousaurus – velkolepé setkání

viděti - hodně štěstí v lásce

vlak – využij všeho, co ti život nabízí

míti psa - bohatství

Moje mysl se neurovnala ani tentokrát. Někdy mi vážně vrtá hlavou kam ta moje hlavinka na to chodí. A co vyplývá z mého sníku? Budu hodně smutná a objevím svého nepřítele. S ním nejspíše budu mít to velkolepé setkání a využiji toho, že jsem ho odhalila. Pak vyvrbí se to tak, že se do sebe zamilujeme a on bude bohatý a já se budu mít jako prasátku v žitě. 

Knížku nebo film tomuto podobou se nikde nezaregistrovala, ale jak jsem se zmiňovala, že jsem mi před očima objevovali ty knížky, připadalo mi to, jako by to snad měl být nějaký román či co, protože jen co se knížka ukázala začal další kus snu. Nu uvidíme třeba podle tohohle snu někdy napíšu nějaké drama ;).